Jak jsem rozvíjel uměni svého učitele
Ve volných chvílích při diskusích, návštěvách, dovolenkách a pobytech
v přírodě jsem si později postupně osvojoval a rozvíjel uměni telestezické
prospekce.
Postupně jsem se naučil měřit i několik pramenů pod sebou. Jak
ukazuje slaná voda, závadná voda , minerál ni voda, posouzeni tvrdosti
horninových vrstev nad pramenem, posouzeni síly pramene/ vydatnosti
/, stanoveni míst propadů do větši hloubky, optimalizaci mista k vrtáni
a podobně.
Později jsem se naučil porozumět prutu nad ropovodem, plynovodem,
tlakovým vodovodem /ostrov Hvar- Chorvatsko/ a jiné.
Postupně jsem
zvládl prospekci geopatogenních zon a od r. 1993 intenzivně studuji
práci s energiemi a duchovní léčbu. Okrajově pronikám do biodetekce
kovů.
V závěru roku 2009 jsem dospěl k rozhodnuti věnovat se výše uvedenému
naplno a profesionálně.
Několik zajímavostí z proutkařské prospekce
Na Slovensku v obci Jasová pri Nových Zámkoch udržuji v rámci dovolených
vepřovicový domek z r. 1927 se zahradou po prarodičích.
V dětstvi mě
velmi silně zasáhlo a utkvělo v paměti, jak babička přišla o vodu
ve studni a do jaké závislosti se dostala kvůli donášce ,tehdy ještě
nebalené pitné vody.
Po zvládnuti studnařských základů jsem se rozhodl
tento problém vyřešit. Zaměřil jsem tedy pramen v bývalé studni a mapoval
jsem ho severnim i jižnim směrem.
Z
jistil jsem, že původní staré domy
z 30tých let měly studny na jednom a témže prameni. Později bylo ovšem
na volných parcelách přistavěno dalšich 6 staveni a studny vybudovali
rovněž na tomtéž prameni. Se zvýšenou potřebou vody začali mladši sousedi
svoje studny prohlubovat a v důsledku toho babičce /tehdy 80-leté /
studna vyschla.
Koncem 90tých let jsem se rozhodl vodu na chaloupce vyřešit. Po základním
zajištěni z nového obecního vodovodu jsem za pomoci prutů důkladně
proměřil stavebni parcelu se zahradou. Blíže k silnici jsem naměřil
kvalitní pramen a rozhodl jsem se na něm zřidit studnu. Jelikož moji
práci s proutky již mnoho lidi ve vsi znalo, chodili se při kopáni
ujistit a ověřit si tak spolehlivost mojich měřeni.
V cca 5 metrech
změnil jíl barvu, pokynul jsem studnařům aby pokračovali, že voda se
ukáže v 870 cm. V 800cm se objevila tvrdši žluto modrošedá piskovcová
vrstva, která postupně vlhla a v 870 cm začala ze všech stran prosakovat
voda.
Studnu jsem nechal vyhloubit do 1150 cm a dnes má trvale 350-500
cm kvalitní vody. Nejdůležitější ovšem je skutečnost, že na tomto prameni
je zřízena pouze studna pro naši chaloupku / viz. foto /.
|
Hned v následujícím roce mě vyhledali chalupáři ze sousední prastaré obci Vinohrady.
Chtěli, abych jim posoudil, proč jsou jejich staré studny bez vody a zda
bych zmapoval jejich přilehlé pozemky. Průzkumem jsem záhy zjistil, že studny
zhotovené pro řadu 12 starých chalup se opět nacházely na jediném prameni asi
40 m od příjezdové komunikace.
Velmi překvapivá byla hloubka studní, která u všech překračovala 20 metrů. Nejhlubší
měly kolem 22-25 m. Pokoušel jsem se pod nimi zaměřit vodu, ale snaha vyšla
na prázdno. Z diskuzí bylo zřejmé, že studny vyschly někdy v 70 letech.
Jaké, ale bylo moje překvapení, když jsem postupným proměřováním parcel
zjistil, že pramen vede po stavebních parcelách v hloubce 15-17 m, ale zhruba
o 20 m blíže k příjezdové komunikaci a doslova rovnoběžně s původním.
Je otázkou, co tuto změnu způsobilo. Údajně tam v inkriminovanou dobu proběhly
nějaké znatelné otřesy půdy.
V několika dalších letech mě postupně individuálně volali na přeměření zpravidla
noví majitelé a vždy jsem pouze konstatoval nově zaměřený stav. K výstavbě nové
studny se zatím pokud je mi známo nikdo neodhodlal a pokud se stav věcí změní,
určitě tento článek doplním a aktualizuji.
Z důvodu potřeby a touhy po zisku se v této poměrně kopcovité lokalitě velmi
změnil krajinný ráz. Extenzivní vinohrady a sady, ošetřované výpasem byly vymýceny,
rozorány a nahrazeny vesměs intenzivními sady a vinicemi pod závlahou z nových
hlubinných vrtů a jak je to dnes zvykem, proč si neříci o štědré dotace z EU.
Na druhé straně vybudované závlahy napájené z obřího rybníka mezi obcemi Kolta
a Jasová jsou zcela nevyužívány z "ekonomických " důvodů. Všeobecně doznala plodinová
struktura velkého žitného ostrova neuvěřitelných změn a hovězí dobytek se zde
až na výjimky téměř nevidí.
Chlouba každého selského rodu - půdní úrodnost, potravinová soběstačnost, soudržnost
rodin a pod. je nahrazena úpadkem a mnohdy beznadějí. |